Rybolov Norsko

Pokusím se shrnout dosavadní sezonu u nás na Halse-Klevsetu. Přelom března/dubna byl ještě studený, občas voda u břehů přimrzala, ale v dubnu přišel i týden, který byl na krátký rukáv. S rybami jako obvykle zjara. Je to hlavně o mnících  a obecňačkách na větších hloubkách. Povedly se ale i nečekané kuriozity, např. jehlice přes 80 cm, kterou v téhle době nikdo nečekal. Postupně ale začli najíždět keleři, těch předškoláků a školáků jsou mraky, kdo si ale uměl najít místo a čas, chytal kelery 80+. Přijížděli až v podvečer, plavali ve sloupci kolem 30-50 m nad 150metrovou hloubkou, někdy ale brali jen pár metrů pod hladinou. Klasika – stříbrný pilkřík, vertikální přívlač, dost často to zobali při propadu a když ne, zastavit kus pod hejnem a rozjet to rychle nahoru. Když to náhodou netrefil, byl vedle připravený brácha. Většina ryb měla kolem 90 cm, chytla se ale i řada přesmetrovek, nejtěžší měl 14 kg.

Po půlce května se výrazně oteplilo, najednou se objevil život v podobě malých rybiček, krevet, krabíků přímo u břehů a přišel ráj pro vyznavače lehké přívlače. Lehký proutek, slabá šňůra nebo silon, guma nebo streamer a ryby se tahaly z úplných mělčin. Polaci seděli v kytkách u břehů, v mělkých zátokách nebo na vršcích podmořských kopců třeba jen půl metru pod hladinou. Osmdesátka polak na jemném cajku, v tomhle terénu, kdy voda po záběru stříká na všechny strany – super zážitek. A jen pár metrů pod polaky čekaly doršáci. Ryby braly na všechno, na tvaru, velikosti či barvě gumy v zásadě nezáleželo.  A všechny v hloubce max. do 15 m, v téhle hloubce se klidně chytli na gumu i mníci. Obecňačky ale nejsou po tření moc v kondici, trochu jim “chrastí žebra”, ryby přes 110 cm měly kolem 11-12 kg. Nejvíc ryb nebylo na Vinjefjordu nebo na hraně k otevřenému moři, ale v sundech, které tam vedou (jak v Immarsundu kolem vyhlášených “želv” i jinde, tak v mělčím Soleimsundu, odkud přivezli i menší halíky.

Teplé dny kulminovaly 1.června (odvážlivci se dokonce koupali, i když voda měla u hladiny 12 st), pak se ochladilo. Nebe je sice pořád vymetené, ale už pár dní fouká studený vítr od SV až S, na vodě je i na sluničku kosa. Ryby se stáhly trochu hlouběji a neberou tak, jako v předchozí vlně, ale berou. Co kvituju s povděkem jsou hejna menších ryb, je jich určitě víc než vloni, tak máme šanci, že nám z nich vyrostou ty velké. A čerstvá zpráva z dnešního odpoledne – chlapi přivezli první makrely.

Červení doršáci jsou nejvíc masití – a mívají zpravidla podobný konec.

Dva dny byly s trochou deště, včera super počasí, i když na otevřené vodě dost fučelo, drift kolem 3 km. Ve vlnách ale pěkně šli polaci, v průměru 70, pár přes 80. V závětří na mělčinách od 15 do 6 m braly obecňačky.

Letos jedna z nejúspěšnějších nástrah na polaky do mělčin

2. den prší, ale to nevadí. Ryby jdou. Najela spousta sleďů a pod nima se občas chytne nějaké hovádko, taky se zase po čase objevily makrely. že by už definitivně? Ke kuriozitám patří skutečně obrovský pyskoun ze včerejška, taky se chytla krásná červená dorška 10 kg, na lehkém vláčáku (15 g hlavička + malá guma, sandeel) to byla paráda. Před chvílí dovezla parta z Německa dalšího metrovku dorše.

A někteří rybáři jen nedrtí ryby, ale někdy si dají výšlap na Stabben – přes 900 m kopec rovnou od moře. Zabíračka, ale za hezkého počasí stojí výhledy za to.

Léto patří makrelám, ale chytají se i velké ryby – tahle obecňačka měla 123 cm. O občas se chytne něco méně obvyklého, třeba kranas obecný, nebo pyskoun. To zas není takové unikum, ale tahle jikrnačka (bohužel ne moc dobře vyfocená) měla 46 cm a hodně přes kilo.