Obří krabi

Krab kamčatský, nebo také královský, jak se mu na severu Norska říká, pochází z Tichého oceánu, z oblasti kolem ruské Kamčatky. V Barentsově moři ho Rusové vysadili uměle v 60. letech minulého století. Krabům se začalo v regionu, kde nemají žádného přirozeného nepřítele, nebývale dařit, což způsobilo jeho šíření dále na jih podél norského pobřeží. V roce 1977 byl v norské zátoce Varangerfjord, při které leží kupříkladu města Vadso a Vardo, uloven první krab, jehož hmotnost může dosáhnout 14 kilogramů. V 90. letech už se hovoří o invazi ‚ruských‘ krabů, kteří decimují místní populaci ryb. V roce 1997 poprvé úřady povolují norským rybářům odchyt krabů, v nichž někteří místní obyvatelé objevují zlatý důl.

Nejlepší doba lovu je od září do února

Krabi žijí v hloubce 30–50 metrů, ale v létě se stahují do mělčin ke tření. Krab roste jen tehdy, když se vyvlékne z krunýře, který mu na určitých místech praskne. Pak se opatrně z krunýře vysouká a vytáhne si odtud měkké blanité pouzdro. Okamžitě pak do nového pouzdra vleze a začne do něj pumpovat vodu, aby se roztáhlo. Tím způsobem se zvětší o 10–20 %. Poté se musí ukrývat, než se pouzdro zpevní. V tomto čase nepřijímá potravu. Krunýř sice zatvrdne, ale krab je plný vody. Poté přijímá intenzivně potravu a ukládané zásoby vytlačují z krunýře vodu. Tímto aktem se blíží krabí sezona. Nejlepší doba lovu je od září do února, kdy mají krabi nejvíce masa. Od září až do května se navíc tito korýši pohybují v mělkých vodách fjordu, takže za nimi není potřeba vyjíždět příliš daleko. Letos v květnu se dali dokonce chytat přímo z mola. Stačí nechat na přílivových kamenech síť a při odlivu si dojít pro večeři.

Značný úbytek ryb

Ve Vadso loví kraby celkem 14 malých lodí. Nejlepší doba lovu je od září do února, kdy mají krabi nejvíce masa. Od září až do května se navíc tito korýši pohybují v mělkých vodách fjordu, takže za nimi není potřeba vyjíždět příliš daleko. „Letos v květnu je kluci chytali tady ve Vadso přímo z mola,“ tvrdí Anne-Lise, prodavačka v pekařství, které každé ráno nabízí bagety plněné čerstvým krabím masem. „V zimě prostě stačí nechat na přílivových kamenech síť a při odlivu si dojít pro večeři,“směje se. Nový zákon z letošního července tyto aktivity místních obyvatel legalizuje. Úřady se tím podle svých slov snaží o další regulaci stavu krabů kamčatských v norských vodách, i když kritici to považují spíše za populistické gesto vlády, která chce údajně uchlácholit severonorské rybáře, kteří údajně kvůli krabům trpí značným úbytkem ryb.

Jediný přirozený nepřítel

Vlkouš obecný patří do čeledi vlkoušovitých (lat. Anarhichas lupus). Jedná se o severské ryby, které vyhledávají chladnější vody. Tyto ryby vždy žijí u dna a jsou to dravé ryby, které se nepohybují na velké vzdálenosti, ani neloví v hejnech. Jsou to spíše samotáři, kteří si hlídají svoje teritorium. Vlkouši vyhledávají tvrdé, skalnaté a pórovité dno, kde nachází bezpečný úkryt. Vlkouš obecný měří v průměru jeden metr a váží přibližně 15 kilogramů, těchto rozměrů dosahuje přibližně ve věku 12–15let. Leopard je mnohem větší a dorůstá 150cm a hmotnosti až 35kg. O jeho dlouhověkosti nejsou přesné informace, ale předpokládáme, že se dožívá až 25-ti let. Tato ryba má ráda velmi chladnou vodu v rozsahu 3 až –1 stupeň. Jejich krev totiž obsahuje chemické látky, které umožňují, že nezamrzne. Díky tomu faktu se dovedou velmi aktivně pohybovat i v arktických vodách. Prvních pět let roste Leopard velmi rychle a délky 1m dosahuje už ve věku pěti let. Potom se jeho růst velmi zbrzdí, což dáno hlavně tím, že se stáhne ze „stometrových mělčin“ do větších hloubek až 500m. Hlavní potravou těchto dravců bývají právě krabi, ježovky a ostatní korýši.

Pozor na úlovkové limity

Pokud chcete být svědkem lovu, stačí vyjet na krabí safari, při němž se na rybářských lodích ve fjordech zúčastníte lovu krabů, které hned na palubě ochutnáte vařené ve vodě smíchané se solí, pepřem a bobkovým listem a servírované s citronem, majonézou a toastovým chlebem. Jestliže se chcete zúčastnit i lovu ryb, platí tu přísná pravidla. Zahraniční turisté smějí pro lov ryb v moři používat pouze pruty. Turistům není dovoleno využívat sítí, nádob, pastí, harpun a podobně, ze země smí vyvézt až 15 kg ryb a jednu (celou) trofejní rybu. Sladkovodní ryby, jako je losos, pstruh a siven, jsou od limitu 15 kg osvobozeny. Zahraniční turisté nesmějí prodávat ryby, které ulovili. A je třeba dodržovat předpisy stanovené pro minimální velikost ryb. Chytíte-li rybu, která je menší než minimální velikost, musíte si namočit ruce v mořské vodě, opatrně uvolnit rybu z rybářského prutu a pak ji pustit zpět do moře. Pokud je ryba mrtvá nebo není schopna přežít, můžete si ji ponechat pro vlastní spotřebu.

Profesionální lovci se nemusí budoucnosti obávat

„V posledních letech mi stačí pracovat jeden měsíc v roce,“ chlubí se pětapadesátiletý rybář Tord nad sklenkou kvalitní whisky v jedné z hospod ve Vadso. „Za měsíc ulovím 1100 krabů, kteří mají v průměru kolem čtyř, pěti kilo. A za kilo dostanu 69 norských korun (235 korun českých),“ vysvětluje. Utržených 350.000 norských korun (1.190.000 korun českých) pokryje prý i v jedné z nejdražších zemí světa velkou část životních nákladů a nenutí Torda po zbytek roku vyjíždět příliš často na ryby, které byly donedávna jeho hlavním zdrojem příjmů. „Jak dlouho ale bude tahle situace trvat?“ táže se sám sebe. Otázkou zůstává, kolik obyvatel nejsevernější provincie Finnmark skutečně využije svého práva a uloví si onu desítku krabů za rok. Profesionální lovci tak zřejmě nemusejí mít ani v příštích letech strach o byznys, který již dnes vynáší severnímu Norsku více než 100 milionů norských korun ročně (340 milionů korun českých).