Rybolov Norsko

V dnešní době není lehké cestovat do zahraničí. Pro vycestování musíte mít negativní Covid test, čekají vás kontroly na hranicích, sehnat ubytování je velmi těžké. I přesto vše nás to ale neodradilo a rozhodli jsme s Radkem a Milanem Filipů v této nelehké době udělat rybářský výlet do zahraničí. Chtěli jsme pokořit největší výzvu, jaká podle mě v Evropě je, a to je ulovit velmi mazanou hlavatku. Tato nevídaná ryba se nachází na několika místech v Evropě, avšak tou nejlepší zemí na její lov je nádherné Slovinsko. Tam se totiž údajně nachází ti největší obři, a to byl i náš cíl.

Nejvhodnější doba

Nejvhodnější čas lovu těchto říčních královen je od začátku prosince do poloviny února. V tuto dobu jsou hlavatky nejaktivnější a šance na jejich ulovení je tak největší. Navíc jejich cílený lov v jiných měsících je ve Slovinsku zakázaný kvůli jejich rozmnožování a ochraně. V tuto dobu jsou ale podmínky pro rybaření velmi těžké. Mrazivé teploty jsou jen opravdu pro drsné povahy a také selhává rybářské vybavení. Očka prutů každým náhozem zamrzají, vlasce se více opotřebovávají a brodění v ledových horských řekách není jen velmi nepříjemné, ale i vysilující!

Jen osm hodin cesty

I přes špatnou předpověď počasí bylo naše natěšení podstoupit tuto výzvu obrovské a tak jsme se rozhodli vyrazit na slovinské řeky, pokusit se ulovit jednu z nejnáročnějších ryb Evropy. Po osmihodinové cestě jsme zjistili, že situace vypadá velmi špatně a díky neustálým dešťům hrozí ve Slovinsku extrémní rozvodnění řek a možná i záplavy. Naštěstí Radek Filip už na místních řekách několikrát rybařil, a tak celou výpravu průvodcoval. Ze zkušeností rozhodl počkat na lepší podmínky a zmapovat co nejvíce revírů, kde by bylo možné rybařit. Po dvoudenním čekání a neustálým projížděním místních řek se společně rozhodlo. Voda opadla, ale stále byla kalná. Díky nedostatku času velitel výpravy zavelel. Druhý den kupujeme povolenky a vyrážíme na lov!

První hlavatka na prutě

Na ulovení vzácné a velmi opatrné hlavatky je nejlepší doba brzy ráno a večer. Ryba v tuto dobu vyráží lovit ze svých tůní a šance se tak zvyšuje. Povolená denní doba lovu ve Slovinsku začíná hodinu před východem slunce a končí hodinu po západu slunce, čímž se čas a šance na její ulovení velmi zkracuje. Proto jsme se vydali už za tmy brzy ráno na první lovné místo, které bylo předem vybrané, a věřili jsme mu nejvíce. Jednalo se o velkou hlubokou tůň, ve které má hlavatka mnoho úkrytů, ale také potravy. K tomuto místu bylo zapotřebí se probrodit několik set metrů po pás hlubokým sněhem a za úplné tmy se lesem potichu připlížit k vodě, abychom opatrné ryby nevyplašili. Je to velmi vysilující a občas i nebezpečné, ale konečně stojíme u břehu krásné tůně a čekáme, až budeme moci poprvé nahodit. Je to neuvěřitelné, ale Milan hned po pár náhozech dostal první záběr přímo pod nohami a má na prutu hlavatku. Ta sebou ale několikrát mrskne a vytrhává si háček z tlamy. Milan nevěřícně a zklamaně vylézá z vody a vzpamatovává se z celé situace. Nikdo z nás nečekal, že první kontakt s rybou by mohl přijít tak rychle. Nezbývá než doufat v další záběr. Ten přichází po několika minutách znovu úplně ze stejného místa. Tentokrát bylo štěstí na straně Milana a rybu tak po chvíli dostáváme do podběráku. Je to jeho první hlavatka v životě. Přestože to není žádný obr, tak už byl náš cíl expedice splněn hned na začátku.

Mrzneme a měníme místo

Pomalu se rozednívá a šance na ulovení Kanty, jak místní říkají velkým hlavatkám, se snižuje. Nezbývá než nahazovat a věřit v záběr. Po několika hodinách mrznutí ve studené vodě je na čase změnit místo a trochu prokrvit nohy broděním se ve sněhu. Na dalších místech jsme bez jediného náznaku útoku ryby. Všichni si užíváme překrásné přírody. Místní tyrkysové řeky se zasněženými horami mají své kouzlo, a tak nikomu vůbec nevadí, že ryby o naše umělé nástrahy nejeví zájem. Vytrvalost a víra je jediné co Radka, Milana i mě drží v naději.

Gigantický pstruh 94cm

Po prochytání několika fleků kterým věříme, se rozhodujeme přejet na jiný úsek řeky. Vracíme se tak hlubokými závějemi kolem ranního úspěšného místa. Nedalo mi to a rozhodl jsem se ještě několikrát nahodit a zkusit své štěstí na začátku obrovské tůně. Slézám z vysoké sesuvné stráně a potichu se přibližuji k vodě. Na třetí nához se mi nástraha zastavila, a tak okamžitě razantně zasekávám prut. Hned je jasné, že jde o velkou a těžkou rybu. Ta okamžitě využívá své váhy a snaží se dostat do divokého proudu a mít tak převahu. Roli začaly hrát zkušenosti a kvalitní vybavení. Díky tomu se mi rybu daří dostat pod kontrolu a nastává týmová spolupráce. Radek s Milanem, mi běží na pomoc s velkým podběrákem. Obří ryba udělá několik posledních výpadů a končí v síti. Všichni si myslíme, že jde o krásnou velkou hlavatku, ale při pohledu do podběráku přichází obrovské překvapení. Nejedná se o vysněnou hlavatku, ale o velmi vzácného a hlavně obrovského pstruha s neobvyklým zbarvením. Tato gigantická ryba měřila 94 cm a po pozdějším zjištění šlo nejspíše o rybu, která vznikla zkřížením pstruha obecného a pstruha mramorovaného. Ti se ve Slovinsku vyskytují jen opravdu vzácně a takováto velikost už je opravdu rarita. Všichni máme samozřejmě obrovskou radost a mě se tak povedlo chytit životní úlovek, který už podle mě nemám šanci překonat.

Oslava na chatě

První den naší výpravy se tak změnil v nezapomenutelnou expedici, a to před sebou máme ještě dva dny lovu. Po několika pivkách a panáčcích na oslavu úspěšného dne zaléháme do postele totálně unavení s natěšením na druhý den. Kupodivu jsem vzhůru dříve než zazvonil budík. Těžko říct jestli je to natěšením či žízní po kocovině.

Video z lovu

Přejít na:

• Rybolov ve Slovinsku 1/2
• Rybolov ve Slovinsku 2/2

Autor: Miroslav Vojtek, Radek Filip

Foto: autoři