Nápověda Doporučujeme:

Britská Kolumbie

Přílet do Vancuveru

Mám za to, že Britská Kolumbie patří bezesporu k nejkrásnějším provinciím Kanady. Již samotný let do Kanady přes Gronsko je úžasný. Zasněžená a zmrzlá krajina je něco, na co se rád člověk z letadla podívá. Následně se přiblížíme k území Kanady a nastává změna. Těsně před přistáním ve Vancouveru se letí nad doslova vyprahlou krajinou Skalistých hor. Nachází se zde spoustu jezer, avšak okolní lesní porosty jsou zdecimované – usychají. Po příletu jsme byli téměř dvě hodiny dotazováni proč tam jedeme apod. Víza jsme měli v naprostém pořádku. Úředníci telefonovali na čísla, která jsme jim dali. Až po důkladném ověření nás propustili. Nelze vyloučit, že se to může stát komukoliv z ČR. Ostatní přiletivši cizince pustili před námi. Letiště v VC je pěkné. Ve vestibulu se nachází socha – monument usmíření mezi indiány a přistěhovalci.

britska_kolumbie_kim_9

Baribal

Následovala cesta do Kelowny asi 400 km. Přejíždí se hory a je to nádhera. Pěstuje se zde vinná réva. Podnebí je příznivé v létě jsou značná horka. Již zde jsem měl možnost večer přímo na pokraji města potkat prvního medvěda – baribal. V té době dozrávala vinná réva a oni na ni z lesů chodili – je sladká. V každé vilce mají dva psi. Je to zřejmě prevence proti návštěvě medvědů. Kelowna se nachází na břehu obrovského jezera. Po přípravách – nákup proviantu a dalších nutných nezbytných věcí jsme vyrazili na sever. Již zde jsme si zakoupili rybářské lístky. Platí pro celou Britskou Kolumbii. Měsíční lístek stál 100 kanadských dolarů. Čekala nás cesta na sever cca 2000 km dlouhá až k hranicím severního teritoria z toho asi 150 km hydroplánem. Měli jsme na to 3 dny tam a 3 dny zpět. Upozorňuji, že v automobilech se nesmí konzumovat alkohol, ani pivo, nesmí být ani otevřená plechovka. To platí pro všechny osoby nikoliv jen pro řidiče. Cestou jsme přespávali v kempech, které jsou velmi dobře vybaveny.

britska_kolumbie_kim_3

Medvědi jsou nevypočitatelní

První den jsme projížděli již výše zmiňovanou – suchou a poničenou krajinou. Potkávali jsme různá zvířata – jeleny, jeřáby, divoké husy apod. Přenocování v pěkném kempu – je třeba se zavřít – návštěva medvěda nemusí být neobvyklá. Ostatně co se týká střetů s medvědy je Kanada na informace skoupá. Až na místě se postupně dozvídáme o neštěstích. Měli jsme s sebou sice pepřové spreje, ale nejsem si jist, zda bych jej stačil použít. Vyskytují se zde dva druhy. Baribal (černý) – nelze jej podceňovat, usmrtí pravděpodobně více turistů a rybářů v odlehlých částech než Grizly. Baribal na rozdíl od Grizliho může lést na strom. Důvodem jsou malé – krátké drápy na tlapách. Při lovu ryb ze břehu jsme se neustále ohlíželi a zjišťovali, zda se v blízkosti medvěd nenachází. V té době dozrávali brusinky a na břehu jezer jich je spousty. Jednu noc musel být medvěd u naší kabinky (kabinka = malý sroubek) – asi 4 m od okna, kde jsem spal se ráno objevil jeho trus plný zbytků brusinek. Opravdu, medvědi jsou nevypočitatelní a nebezpeční. Úmyslně jsem např. ponechával kostry a hlavy ze pstruhů na břehu s tím že je nalákám. Nepovedlo se to tak, aby v denní dobu přišli. Krom toho jsem očekával i rosomáka. Od místního průvodce jsme měli informaci, že nad naší kabinkou v kopci přechází Grizly o přibližné váze cca 600 kg. Nejbezpečněji jsem se cítil při lovu ryb z člunu.

britska_kolumbie_kim_2

Fort Nelson

Druhý den jsme se přesunuli do města Fort Nelson. Je zde hotel i s bazénem, který byl postaven v průběhu zlaté horečky. Po přenocování jsme pokračovali dále na sever. Cestou jsme zastavovali u řek a zkoušeli štěstí. Já nejsem muškař. Průvodce však na muškařské náčiní lovil jednoho lipana za druhým. Pouštěli jsme je. Zdejší zvířata – sobi se nás nebáli. Přicházeli k řece pít. Začali jsme na nulté míli aljašské dálnice. Co následovalo cestou je opravdu nádhera. Projíždí se skalistými horami, zpravidla podél řek a jezer. Tato dálnice je po obou stranách (asi 100 m) naprosto odlesněná. Důvod je jediný – aby bylo v zimě kam odklízet sníh. Město Fort Nelson je poslední, kde nám fungoval mobil. Na této dálnici potkáváme zvěř – losi, sobi, medvědy apod. Bohužel se zde nacházejí i usmrcená zvířata od obrovských kamionů. Dokladem jsou červené skvrny na vozovce a mrtvá zvěř na krajnicích. Další zastávka před odletem na jezera byla v hotelu, kam jezdí rybáři. Mají zde trofeje pěkných lososovitých ryb. V tomto hotelu byla poslední možnost přes satelitní telefon zavolat do ČR.

britska_kolumbie_kim_7

Lovecká sezona

Odtud jsme se hyroplánem přepravili na jezera. Let přes Skalisté hory je opravdu zážitek. Jezera byla tři za sebou propojena řekou. Největší jezero – délka 10 km, následovala dvě menší asi 2 km dlouhá. Mohu potvrdit, že přistání na vodu je zážitek. Je to jak na beton. Krom toho cestou bych v některých okamžicích mohl štípat určitou částí těla dráty. Turbulence mezi horami si s námi dělala co chtěla. I na pilotovi byla v některých okamžicích patrná nervozita. Navíc, když nás pilot vysadil a sdělil, že v případě dobrého počasí pro nás přiletí za 12 dní. Jinak budeme muset čekat další dny. Opravdu optimistické sdělení. Navíc zde nejde žádné spojení. Pouze mezi s sebou vysílačkami. Takže jsme měli tato tři jezera pro sebe. Je třeba si uvědomit, že lovecká sezona zde trvá od 1.8 do 15.10. jak pro rybáře tak i myslivce. Pak sem do příští sezony nevkročí lidská noha. Příroda je zde neporušená. Naprosto čistá voda, ze které jsme vařili. Nebyl problém ulovit pstruhy. Nejvíce brali ráno a odpoledne kolem páté hodiny. Lovili jsme na třpytku. Na mušku nešli. Troufám si tvrdit, že pokud bych vydržel lovit denně jako v Norsku, nebyl by problém mít třeba 50–60 ks. Délka lovených pstruhů byla od 40 do 50 cm. Kolegovi se podařil jeden 65 cm. Technika lovu spočívala v tom, že se nechala třpytka dopadnout na dno (asi 10– 12m) a pak teprve následovala přívlač. Záběry přicházely zhruba ve 2–5m při chytání ze břehu. Při lovu z člunu to bylo podobné. Při zdolávání skáčou jako duháci. Samo jezero je hluboké i 100m. Jezera se nacházela cca 1500m/nm. Bylo září a přes noc již padal sních. Zkoumáním jejich trávícího ústrojí jsem zjisti, že jejich potravou byli různé larvy (asi chrostíci). Ani v jednom případě nebyla zjištěna jiná potrava – např. potěr apod. Zhruba obden jsme si vzali 4 ks, které jsme konzumovali k večeři.

britska_kolumbie_kim_10

Rybářská stráž

Co se týká obchodů s rybařinou. Jsou bohatě zásobeny – desítky až stovky prutů, navijáků apod. Většinou jsou dohromady s mysliveckými potřebami. Prodavači nám nedovolili pořídit fota v obchodech. Prostě je to pastva pro oči. Myslím, že i u nás jsou již některé obchody podobné. Prodejní plochy jsou velké. Cenově jsou rybářské potřeby oproti nám dražší. Oblečení je třeba mít teplé, nepromokavé a lehké. Holínky jsme si koupili na místě. Restaurace, bufety, čínské restaurace jsou velmi dobré a nakonec sami co jsme v přírodě ukuchtili ze zásob. Byl jsem zklamán, když jsem si dal oběd z bizoního masa. Bez koření apod. Neumí vařit. Přeji všem možnost pobývat v Britské Kolumbii. Příroda je nádherná a neposkvrněná. Byl jsem rád, že se mi to podařilo. Přesto měsíc pobytu nestačil na vše co bych chtěl vidět. Např. tah lososů. Byli jsme asi 3 dny u lososí řeky, ale asi pozdě. Lososi tam sice byli (sem tam opozdilý jedinec), ale jen projížděli v naprosto čisté vodě. Nacházeli jsme pouze kostry po medvědích hodech a sem tam orli, kteří břehy „dočišťovali“. Od domorodců vím, že řeka bývá „červená“ od táhnoucích lososů. V podvečer na řekách začali intenzivně kroužkovat lipani a lovit pstruzi. Důležité je to, že jsme neměli žádný úraz. Nevím co bychom si počali v opačném případě. Pobývali jsme v naprosté divočině. Jen pro zajímavost uvádím, že byla losí říje a asi 7 m od nás při lovu ryb přeběhl a skočil statný los do jezera a přeplaval ho za samicí. Bohužel foťák a kameru jsem zrovna u sebe neměl. Když takové zvíře 800 kg skočí ale opravdu ladně do vody je to zážitek. Jinak rybářská stráž je naprosto nekompromisní a lovci si jsou toho pořádně vědomi. Má obrovské pravomoci. Je to vlastně policie. Tak by to mělo být všude.

britska_kolumbie_kim_14

Fotogalerie:

Autor: JUDr. František Kolář – kim

Foto: JUDr. František Kolář – kim

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Tanzanie » Listopad 2022

Vingsand » Červen 2022

Soroya » Duben 2022

Anketa

Jak hodnotíte rybolov v Norsku v roce 2022?

(4)
(13)
(1)
(4)

Nahrávání ... Nahrávání ...