Zvolené téma obsahuje celkem 22 odpovědí. Do diskuze (8 hlasů) se naposledy zapojil uživatel 
-
Příspěvky
-
Včera jsem se vrátil z Norska a koukám,že vaše oblíbené kempy „jedou“. Já sice nemám nikoho konkrétního s kým bych se o své rybářské zážitky z této lokality podělil,ale věřím,že pár fotek z Norska zdejší nadšence potěší. I my jsme se v tomto termínu potýkali s proměnlivým počasím a neustálým větrem,přesto jsme si dokázali slušně zachytat.Především tresky polack,nám přinášely krásné rybářské zážitky, protože ostrov Sandoy je opravdovým rájem tohoto druhu a milovníci přívlače se zde mohou opravdu doslova „vyřádit“.Na ostatní druhy ryb kterých je tady v okolí také dostatek jsme Bohužel,vyjet nemohli.Příležitost k vyplutí sice byla,ale jistota šťastného návratu nikoliv.Naše stoprocentní a snová loviště jsou vzdálená 5 námořních mil volným mořem,počasí bylo proměnlivé a věřit se mu nedalo ani na pár minut,natož hodin. Takže halibuti,tresky tmavé,mníci,okouníci a vše ostatní měli od nás,alespoň pro tentokrát, pokoj. Ale i tak jsme odjížděli spokojeni a znovu si potvrdili,že i na malém ostrůvku ztraceném daleko v moři,se nechají nachytat ryby i v nepříznivém počasí.
K obrázkům: Ani nám se sněhové bouře nevyhnuly. Pár fotek úlovků, nebraly ryby, našli jsme si zábavu jinou.(husy ulovené na 400-500m). Pečené husy,treska zapečená s křenem,sýrem a smetanou,krabí chlebíčky s uzeným lososem
a oni jeste v norsku nezakazali na lodi burky?no pekne ulovky mate i ty opéřene krasavce na pekači
Ten muslim je můj otrok.Nosí mi pruty,k svačině pečené husy a řídí loď. (-:
Dvě dvacítky ze středního Norska
I my máme svého Bernyho (-:
Salát také umíme
Splněný sen „přívlačkáře“ kdy polaci žerou i z ruky a za návnadou skáčí až do lodě
Návnada která chutná malým i velkým
Brali jsme jen ryby hluboko zažrané a vše ostatní bez rozdílu velikosti šlo zpět do vody
Staří „psi“ se vrací na základnu
Každodenní luxusní večeře které se nelze přejíst
Zabaleno,naloženo a Jessie hlídající mrazák
Krásný úlovky máte. Je vidět, že jste tam profíci a jezdíte tam na jistotu.
Ahojte ,
to rybaření není tedy v Norsku , to jsou Faerské ostrovy?
David
Teprve nyní, týden po návratu z Norska, jsem si našel chvilku času abych doplnilmé již zveřejněné fotky o krátký report. Ostrov Sandoy sice nikdo z vás nezná,ale střední Norsko ano,proto věřím, že si něco málo o rybolovu v této lokalitě rádi přečtete.
Začnu počasím. Počasí bylo krásné.Dokonce myslím, že až moc krásné.Slunce a bezvětří společně s temným měsícem rybaření sice nepřidalo,zato jsme díky tomu mohli trávit na vodě celé dny a pro klidné moře jsme byli schopni objevovat i vzdálenejší místa, která pro nás bývají obvykle nepřístupná.Díky tomuto mohu znova potvrdit výjmečnost lokality a vyzdvihnout tolik oblíbenou tresku sajdu.Hejna která se nechají měřit na hektary a záběry na každý hod. Když jeden spadne,ve vteřině je tam druhý,třetí,čtvrtý..až do lodě.Jediný rybář by jich byl za den schopný nachytat stovky.
Nachytali jsme víc jak dvacet druhů různých ryb,ale tentokrát,díky pomalému drifru převažovali mníci slušných velikostí + jeden dvacetikilový a jedna treska obecná stejné váhy. Nejedná se ale o žádnou výjimku,protože i ve středním Norsku se nechá podobná poměrně často chytit.O makrelách ani nemluvím o polacích jsem se zmínil výše.Ti se zde vyskytují až v těžko představitelném množství.Halibut.Tato oblíbená ryba nám zabrala celkem 4x s konečným skóre 4:0 pro halíky. Je to prostě nutné zlo,přestože jsme na ně líčili,naší specializací nejsou a záběry přišly na námi používané univerzální,spíše lehčí nářadí, které slouží k lovu kapitální tresky.Jako návnada byla jednoznačně nejlepší velká a živá makrela. O něco větší štěstí měli turisté ze Švédska,kteří sice jednoho 85 kg. dostali ,ale druhý den si je jeden pěkně povodil,odtáhl je 2,7 n.m. na volný oceán a pak jim dal po dvouhodinovém přetahování kopačky. My se alespoň tolik nenadřeli.Dva z nich to rovnou urvali a ti další se po krátkém boji osvobodili.Nejspíše špatně dobraná návnada.No, asi nám ještě chybí nezbytné zkušenosti.
Celkově bych tuto výpravu hodnotil jako povedenou.Střední Norsko své kouzlo má a pestrá druhová skladba ryb,množství rybolovných způsobů, včetně chytání u vraků nás nikdy neomrzí a je jasnou volbou pro příští sezónu. A když píšu o vracích, musím se zmínit,že se mi povedlo natočit důstojného nástupce mrzutého mníka z mé povídky „Mník Kapitán“. Udělal mi radost, potvrdil že se nejednalo o pouhou fikci a o zábradlí mi utrhl celý filet z makrely včetně háčku…
Všem ty nejkrásnější zážitky na rybách nejen v Norsku přeje Jegrhanz.
V tom vraku je těch velkých mínků více? Nejsou to samotáři? Jak hluboko leží ten vrak? Krásný report. Tolik ďasů pohromadě jsem nikdy neviděl.
trojhak: vrak je obývaný všemi druhy ryb. Mníků je tam hodně,kolik kapitálních nevím. Jsou zalezlí mezi troskami a v trupu lodě. Vytáhnout velkého je spíše otázka náhody. Vyjede jako blesk,popadne návnadu a v mžiku je zpátky.To znamená jediné.Utrhnout. V některých dnech ale loví i v jeho okolí a pak je šance větší.Je ale velice těžké zjistit kde to zrovna je. Má na to vliv proud,měsíc,příliv,odliv a všemožné jejich kombinace. Od 5ti do 10ti minut jízdy od chaty jsou vraky 3. Jeden je tak 400m před chatou,pochází z počátku minulého století a leží v 43 metrech.Náš oblíbený. Další je z roku 1617,plachetnice a ta je okolo 100 m.hluboko.Je porostlá korály.Tam jsou ryby největší,ale chytání je složité. Trefit poměrně malé místo ve velkém proudu je často problém. Když to tam ale padne, je to 20+.Také u něj je nejlepší vystihnout dobu krmení. Další je něměcké letadlo z války ve 30ti metrech.Spíše jen trosky.Doména jednoskvrnek,tresek různých druhů menších velikostí a malých mníků.Tam nechytáme.Je tady ještě mnohem více vraků,ale jsou málokdy dosažitelné,protože leží poměrně daleko (cca 6n.m.) a na docela nebezpečném místě.Silné proudy,útesy,přílivové vlny.Loď se tam chová jako papírová loďka.Právě proto tam také ty vraky jsou(-: Ale dostat se tam a mít klid na lov,tak je to rbářské Eldorádo.Tomu věř!
Černý puntík je naše chata.Šipky ukazují na vraky kde chytáme. U toho blíže nejraději.Je domovem především mníků nádherných polaků,ale i jiných ryb.
David: jedná se opravdu o střední Norsko.
Opět nádherný přízpěvek, nezasložilo by si pokračování Mníka Kapitána? Jsem moc rád, že se o svoje zkušenosti nestydíš podělit.
Lupen: pokračování by být mohlo,ale musíme počkat až tento doroste. (-:
Ale tímhle tempem to bude brzy. 400gr. makrelu slupnul na dva bafy a padesátku silon urval bez problému.
Jo a díky za uznání.Brzy bude něco o polacích.
V roce 2016 jsme 24.12. na Štědrý den vším potřebným naložili auto s úmyslem vyrazit za rybami do Norska a zároveň oslavit příchod nového roku.Ráno 25.12. jsme byli všichni připraveni,ale poslední kontrola počasí těsně před odjezdem naše plány totálně změnila. Bouře „Urd“ znemožnila trajektovou dopravu a celý týden devastovala pobřeží nejen Německa,ale i Švédska a Norska.No nic.Ne vždy vychází vše podle našich představ a plánů.Auto jsme vyložili s tím,že s ohledem na dřívější zkušenosti vyrazíme na únorový lov velkých tresek v mělčinách ostrova Sandoy.Druhý termín už vyšel a únorová dovolená v Norsku se po všech stránkách vydařila.
Ne vždy se ale okolnosti přikloní na vaši stranu.Letos jsme díky pracovním povinnostem museli oproti loňskému termínu lov velkých tresek odložit o 14 dní a právě těchto čtrnáct dní bylo z hlediska rybařiny osudových.O potížích s občasným silným větrem a mrazivém počasí nemá cenu psát,protože s tím se musí počítat,ale nebyly ryby!! I místní víkendoví rybáři jezdili,hledali,nenašli.Důvod byl jediný.Příčinou našeho zklamání byl úplněk,který dal vzniknout mohutným proudům během přílivu a odlivu.Výkyvy byly opravdu extrémní.Doba přílivu se nemění,časově je pořád stejná,ale během stejného časového úseku musí mělčinami v okolí ostrova do hlubokých fjordů na pevnině protéct někalikanásobné množství vody a to ryby rády nemají.Nesnáší neustálý silný proud a odplouvají dál od pobřeží kde hledají klid.Opustily i mělčiny našeho ostrova a úlovek tresky obecné byl spíše náhodný. Naštěstí v moři žije treska sajda (polak),která rybářské fiasko vždy zachrání.Shodou okolností zrovna v tuto dobu Michal zveřejnil můj článek o polacích a já tak mohu znova,bohatší o další zkušenost, s čistým svědomím potvrdit vše, co jsem o nich napsal.Ale i oni silně vnímali situaci okolo proudění vody a přesto,že byli tam kde obvykle, bylo poměrně složité se jim do chuti trefit.Všechny dsavadní teze o přílivu a odlivu vzaly za své a polaci brali pouze v době,kdy byl příliv nejmenší a voda se ani nehla.Člověk se prostě učí celý život a zkušeností není nikdy dostatek.Na brosmy a mníky jak se zdá, silné proudy nepůsobí, protože žijí u dna ve větších hloubkách,oba druhy byly při chuti stále, ale siný drift jejich lov znepříjemňoval.Přestože to byla po rybářské stránce naše nejhorší výprava,jako dovolená se povedla.Pohled na částečně zamrzlé moře a zasněžené hory z příjemně vytopené chaty od rozpálených kamen,se sklenkou něčeho ostrého v ruce, rybími jídly a partou stejně zapálených lidí kolem sebe,nedokáží pokazit ani nenaplněné sny o velkých oceánských treskách.Bohatší rybářské zážitky přeje Jegrhanz.
K fotkám:
Naše rybářská chata.
Extrémní odliv byl příčinou že tresky odpluly.
Novinka v našem rybím meny.Rybí aspik z obraných hlav a odřezků.Jednoduchý recept mohu dodat.
Večer to byla slušná jízda.
Lovící polaci stále na svých místech.
V červenci poprvé v Norsku.
Před týdnem jsem se vrátil z návštěvy ostrova Sandoy. Byla to má první návštěva Norska v měsíci červenci,kterou jsem si tedy zkompletoval všech dvanáct měsíců a zároveň také načal sedmdesátku, co do počtu návštěv. Je to tedy takové malé jubileum a proto jsem se rozhodl k tomu napsat pár řádek.
Každého zajímají především ryby. O rybaření v letošním únoru už jsem psal.Tam nám rybařinu znepříjemňoval nebývale vysoký příliv a odliv který společně se silným proudem odehnal veliké tresky dále od odtrova a svým dílem i nezvykle mrazivé počasí. Pak jsem byl rybařit na stejném místě v květnu,kdy jsem dělal doprovod čtyřem mladým velice zapáleným rybářům,kteří sice rybolov v Norsku již dobře znali,leč ostrov Sandoy je díky častým úlovkům, ale především jejich pestrostí doslova nadchnul.
A jaká tedy byla rybařina v červenci? Jednoduše řečeno,na přívlač nuda.Kam to člověk hodil byl polak.Plaků na škodu až moc a bylo to znát i na jejich bojovnosti.Drtivá většina mezi 70ti a 80ti centimetry,vyhublých a bez kondice,slabý odvar těch zimních. No, nezbývá než doufat ,že se to do podzimu změní a budou opět ve formě. Co se týká návnad,nerozhodují vůbec,nebo minimálně.Spousta rybářů sází především na co nejširší barevnou škálu,ale je téměř úplně jedno jakou barvu použijete a jestli chytáte na pletenku,nebo vlasec,je také fuk.Ze všeho nejdůležitější je umět polaky najít,důležitý je také směr driftu a vedení nástrahy.Přestože rozhodující slovo má stejně samotná příroda,tyto tři věci jsou základem vaší úspěšnosti. Ale samozřejmě že i já mám oblíbenou značku a barvu,ale je to jen subjektivní pocit,kdy realita je jiná. Myslím si, že na mojí jdou nejvíc,přestože chytají v lodi všichni a to na zcela odlišné nástrahy,barvy a jiný materiál..(-: Příroda a výběr místa jsou rozhodující.
Byli se mnou dva,co se týká mořského rybolovu,úplní nováčci a když je po čase polaci přestali bavit,nastal čas na změnu rybolovné techniky a zacílili jsme na ryby dna. Na západní straně ostrova je obrovská pánev s poměrně mělkým dnem do 60ti metrů a uprostřed ní tři rovněž ploché plošiny,nebo lavice, stoupající až 25metrů pod haldinu moře. Na jejich úpatí pak začal tanec! Mníci přes 150 cm jeden za druhým! Dopoledne,odpoledne,druhý den,dokonce i v páru.Pořád dokola a to nám spoustu ryb spadlo,nebo nástrahu okouslo! Zajímavé bylo,že se místo kde brali, muselo trefit téměř s bodovou přesností. Není tedy divu, že spoustu rybářů nechytí v Norsku rybu žádnou. O úspěchu,či neúspěchu rozhoduje pár desítek metrů….
Celkový dojem z měsíce července? Neskutečné teplo,hladina jak zdcadlo a dva rybolovem znudění rybáři,které rybolov v Norsku hned první návštěvu přestal bavit.Prostě čeho je moc,toho je příliš….
K obrázkům:
Okolí ostrova Sandoy působí zcela opuštěným dojmem.Rybáře nepotkáte…
K dobrým úlovkům patří i dobré pití a dobré jídlo. Treska a vepřové steaky v ostré indické omáčce.
Při cestě z moře jsme navštívili jeden z mnoha pustých ostrůvků.
Kotviště našich lodí.
Nadherne prispevky i fota….ctu na jeden nadech 😁..
Tady máš ještě dva články od stejného autora
http://rybolovnorsko.cz/2018/02/ryba-melcin-polak-1-2/
http://rybolovnorsko.cz/2018/02/ryba-melcin-polak-22/
Pro reakci na tento článek se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
