Co s ulovenou rybou?

[janka]

Jako se zminuje ZM, uz jsme o tom psali v minule diskuzi. Nakaza cloveka je mozna, ale velmi ridka. Pri zmrazeni pod -20°C a pri tepelne uprave pres 60°C parazit umira. Dobre mu tak, nemel tam lozit  ..;-)

Tuleni jsou dulezity meziclanek jejich vyvoje, a proto pryc s tuleni ;-))) !! Obavam se ale, ze si najdou jineho zivocicha .. :-(( Tak teda tulene jeste chvili ponechame …  😉

A take jak pise Rybarikvena, nechteny ulovek je norskym rybarum pocitan take do kvoty. Navic je rozciluji predpisy EU, ktere se snazi dodrzovat, ale obracene tomu tak vzdycky neni.

[Clickbeetle]

Anisakis simplex

Hostitel: mořští savci (v jejich zažívadlech žijí dospělci a dochází k rozmnožování)

1. mezihostitel: korýši, v nich dochází k larválnímu vývoji

2. mezihostitel: ryby nabo hlavonožci (není nutný k vývoji invazeschopné larvy, třeba larvy škrkavek psích u lidí), zvyšují možnost většího šíření parazita

Člověk není definitivní hostitel, pokud pozře larvy z nedostatečně tepelně opracovaného rybího masa, může dojít k alergické reakci (zvracení, průjmy). Parazit se v jeho střevech ale nevyvine. Larvy ze střeva nebo žaludku migrují oproti studenokrevným živočichům výjimečně a větší nebezpečí představují větší počty pozřeného parazita u lidí se špatnou imunitou. Tam může dojít k opouzdření larvy v těle kam může být zanesena krevní cestou a problémy pak odvisí od toho, kde se larva ubytovala.

Takže odpověď na otázku pana ZAPY: vyhazováním začervených zbytků do moře k šíření parazita nepřispívá za předpokladu, že zbytky nezkonzumuje mořský savec, což je v NO málo pravděpodobné. Zda larva z masa ryby dokáže přežít pasáž zažívadly korýšů třeba kraba se nikde neuvádí. Tady sloužit nemohu a psát, co si myslím nebudu, protože myslet znamená h…o vědět. Larva, aby žila potřebuje výživu a kyslík, kterou jí do svalů ryby přináší kolující krev. Takže pokud rybu zabijete, vykrvíte, zbytky po filetování necháte do druhého dne se někde spolu s obsahem rybích střev “uležet” larvy vám na cestu na moře, kam odpad jedete většinou vysypat druhý den zpívat nějakou pěknou budovatelskou píseň nezvládnou. S jistotou je ničí dlouhodobé zmražení a běžná tepelná úprava 60 st. C 10 min v jádře upravovaného masa. Kratší dobu grilování nedoporučuji.

[Clickbeetle]

Diphyllobothrium latum (Škulovec široký)

Hostitel: člověk, šelmy psovité, medvědovité, kočkovité

1. mezihostitel: sladkovodní korýši

2. mezihostitel: drobné sladkovodní ryby

3. mezihostitel: dravé sladkovodní ryby (štika, lososovité, okounovité)

S dravými rybami se může dostat larva do brakických vod a s lososy do moře – tam se patrně nakazí tuleni. O vývoji parazita v mořském prostředí zmínky nejsou.

U člověka se tasemnice vyvine do délky několika metrů. Pokud má člověk dostatečný přísun vitaminů skupiny B a pevné střevo, mohl by to být ten nejlevnější a nejméně namáhavý způsob jak si udržet figuru.

To, co nacházíme v mníkovcích a treskách larvy škulovce nebývají. Pokud by se tam přeci jen zatoulala, tak riziko rozvlékání tohoto parazita ze zbytků hrozí pouze, pokud by je zbaštil ploutvonožec. Ten se na ně ale v….e, raději si chytí živou, zeslabenou rybu zamořenou třeba Anisakiemi.

[Josef Ďuriač]

TO:treska 50 aj ostatní

[Vlkous]

A tak nějak oklikou jsme se dostali k původnímu tématu. Takže když vytáhnu rybu a prostě z nějakého důvodu se rozhodnu jí pustit zpět, tak jí s klidem pustím, protože si přinejhorším alibisticky řeknu, stejnak má určitě parazity. Ne! Tohle si dělám srandu a hodně to vše zlehčuju. Je jasné, že si napadené maso taky nebudu brát, ale prostě vyhazovat x % masa protože, aniž bych se přesvědčil, tam ten parazit stejnak je, to se mi zdá ujeté. A mám prostě dojem, že to tak je a i díky nějakému limitu. A prostě pak nějak moralizovat nad puštěnou rybou takovým a takovým způsobem je z globálního hlediska, co s těma rybama vlastně celkově děláme,  je přinejmenším zbytečné – zavádějící. Já to o té ” svíčkové” napsal proto, že to vidím poslední roky. Dřív jsem se s tím nesetkal. Část bude v parazitech, část v limitu. Nebo snad ne?

[Autor]

Příspěvky