Nápověda Doporučujeme:

Kam se ztratily makrely?

Jsme svědky globálních změn a jiné migrace ryb jsou toho jasným důkazem. Každým rokem se objevují makrely stále výše na severu Norska, kde předtím vůbec nebyly, což je dáno změnou teploty vody kolem norského pobřeží. Naproti tomu se začínají objevovat stížnosti jižněji položených rybářů (Anglie) o úbytku makrel, kteří si pravděpodobně budou muset hledat jinou práci. Letos si pravý tah makrel dává skutečně na čas a je možné, že hlavní matečná hejna těchto pruhovaných tygrů nepřiplavou do středního Norska vůbec.

 

Toto platilo do roku 2012

Makrely se vyskytují na velkém území Norska, především v jeho střední a jižní části. Výskyt makrel končí u Lofotského souostroví. Severněji makrely netáhnou kvůli velmi chladným vodám severních moří. Když se voda oteplí, driftují makrely mnohem blíže k pobřeží. Obyčejně se dá ulovit první makrela již v polovině července a poslední na konci října. Srpen a září jsou určitě nejlepší měsíce, počasí je dosti stálé a spolu s přílivy a odlivy moře tak vznikají podmínky pro jedinečný zážitek. Makrela vám umožní na jemný vláčecí prut stejný zážitek jako malý losos. Je to bojovník s obrovským srdcem nabitý energií. Velký význam při tom hraje i denní doba.

 

Makrela putuje stále více na Sever

Sledi, kteří byli králi těchto chladných vod, jsou letos pouze na otevřeném moři a co víc, na šelfu jsou i makrely, které tady nikdo nikdy neviděl, protože jsme 650km za polárním kruhem. Svět se mění, makrela, symbol letního rybolovu ve středním a jižním Norsku, táhne nyní až k Nordkapp. Jasný důkaz toho, že se moře otepluje. Jestli je to dobře, nebo špatně ukážou až následující roky. Když jsem se bavil s místními rybáři, tak ti se obávají, že makrela může zamíchat v druhové skladbě ryb. Treska obecná má ráda studenou a slanou mořskou vodu a může se stáhnout do studenějších oblastí, třeba ke Špicberkům. Makrela tak může vytlačit například sledě, kterým sežere potravu. Sleď je velmi důležitou složkou potravy celého Barentsova moře a bez něj budou místní ryby strádat.

 

Letošní situace ve stř. Norsku

Makrel je letos daleko méně, než bylo zvykem minulé roky. Jezdíme po místech, kde jsme si jisti, že se makrely objeví. Top flek je u majáku, při ústí do fjordu, na hloubce 25–35m. Chytáme na stříbro zakončené malým pilkříkem 60g, aby pomalu klesal sloupcem a makrely měli čas si toho všimnout. Hejna jsou menší, pokud se objeví, stihneme jednou vytáhnout a znovu nahodit a jsou fuč. Potom čekáme asi 30minut, než se objeví další hejno. Za cca 6hodin na vodě se jich tá udělat asi 45ks. Je to ale intezivní lov, kdy pořád hledá a sleduje echolot. Do teď bylo moc krásné počasí, jasno, vítr 0–2m/s, takže nebyl ani drift. Dnes se zatáhlo a jemně prší. Uvidíme, zda to nebude lepší. Sem tam se pod makrelama objeví pěkná obecná kolem 80cm.

Makrela, jak ji neznáte

Podobně jako tuňák patří makrela do čeledi makrelovitých. Žijí na otevřeném moři a jsou velmi hbitými plavci. Jejich charakteristickým znakem je, že postrádají plovací měchýř. Plovací měchýř ryb zajišťuje možnost přizpůsobení váhy tlaku vody a díky tomu jsou ryby schopné plout. Ryby, které žijí na dně nebo jsou výrazně rychlými plavci (jako například makrela) nemají dokonale vyvinutý plovací měchýř. Tato fyzická vlastnost činní makrelu extrémně pohyblivou a pomáhá jí uniknout velkým predátorům, jakými jsou například treska obecná, žralok sleďový, kosatka nebo sviňucha. Má to však i jednu nevýhodu, aby se neutopila, musí být v neustálém pohybu, zato může lovit v různých hloubkách.

Přesun do chladnějších vod

Pojďme se na celou situaci podívat trochu podrobněji. Z nově vzniklé situace nejvíce těží Island. Norové tvrdí, že malé stavy makrel má na svědomí právě Island, kde se do roku 2005 makrely téměř nevyskytovaly. Klimatické změny se nevyhnuly ani makrelám. Island nyní překračuje kvótu pro lov makrel 100×, tedy na nějakých 130 tisíc tun. Přitom původní dohoda s Evropskou unií a Norskem jej opravňuje k výlovu pouhých dvou tisíc tun ročně. Zatímco unijní sever zuří, ekonomicky nestabilní Island se snaží na náhlé hojnosti makrel ve svých teritoriálních vodách vydělat. „Island je přímořský stát. Na lov ve svých vodách máme stejné právo jako ostatní země u moře,“ hlásí islandští rybáři. V lovu makrel ve velkém je Island nováčkem. Hejna ryb k jeho břehům zahnaly až prudké klimatické změny, stále teplejší moře je totiž vyhání dál na sever. Celá situace se nelíbí především Skotsku, kde makrel výrazně ubylo. Země označila chování Islandu za nezodpovědné a pro budoucnost celého evropského rybářství velmi nebezpečné.

 

Makrela opuští Velkou Británii

Nadšení islandských rybářů nesdílí jejich kolegové z Velké Británie. U 1 500 kilometrů vzdáleného pobřeží způsobuje obrovské množství lovených makrel na Islandu (145 tisíc tun za rok) doslova katastrofu, a to nejen pro životní prostředí. Masivní lov stovky kilometrů daleko zde prudce zahýbal s cenou za tunu makrel, což tvrdě dopadá na místní rybáře. Potvrzuje to i 61letý rybář, který v místních vodách loví už od šestnácti. A rozhodně není sám, kdo se bojí o svou budoucnost. „Prostě tu pro nás není dostatečné množství ryb, aby nás uživily po celý rok. Trh se hroutí a někteří lidé jistě budou muset z makrelového byznysu odejít,“ smutní rybář nad prázdnými sítěmi. Podle britských odborníků je nepochopitelné, že Islandu může tak masivní lov procházet. Organizace na ochranu moří už makrelu odebrala ze seznamu ryb, které doporučuje umísťovat na jídelníček.

Zlepšení v nedohlednu

Za nepochopením ze strany Islanďanů je však potřeba vidět nejen prostou vidinu obrovských zisků, ale také národní hrdost a odkaz minulosti. Island nebyl nikdy v minulosti přístupný k jakýmkoliv kompromisům. I proto je země otevřeně protievropská a svým přístupem k rybolovu své integraci rozhodně nepomáhá. Následující měsíce, jak se zdá, nepřinesou žádnou výraznou změnu.

 

Autor: Michal Simčo

Foto: rybolovnorsko.cz

9 komentářů

  1. Vengsoy ostrov, kousek od Tromsa, hejna makrel jsou tady, takže ty se dají nachytat. Je to horší s treskami 🙁

  2. Terje, nás bytný na Averoy říká, že se makrely před čtyřiceti lety vyskytovali ve velmi malém množství. Pracoval tehdy na rybářské lodi a makrela byla brána jako velká rarita. Říkal, ze se náhodně chytli tak 2-3 ks za sezónu.

  3. Hezký,zajímavý článek a určitě na něm něco bude..
    Mé zkušenosti s makrelami jsou ale trochu odlišné. Léta jezdím na stejné místo,takže mohu situaci v mnou navštěvované lokalitě kvalifikovaně posoudit. Chytám v okolí ostrova Sandoy kde bylo každý konec léta makrel pokaždé dostatek. Někdy ale na pár dní zmizí.Je to tím,že spotřebují obrovské množství potravy (právě i kvůli neustálému pohybu), potravu aktivně vyhledávají a proto občas odplují za potravou dál od pobřeží.Rybáři kteří se na lov makrel nespecializují je nemají v oblibě a často nadávají na jejich neskutečnou žravost. Doslova vyžerou vše živé ,vyžerou fjord,odplují jinam aby se po čase opět vrátily a v plenění pokračovaly. Tímto konkurují rybám ostatním a připravují je nejen o potravu ale i budoucí populaci.A nejen to.Svým neustálým pohybem v početných hejnech způsobuji nekončící rozruch a občas od pobřeží vyženou i jiné ryby,především obecné tresky které mají rády klid.Takže ti rybáři, kteří míří do Norska právě za makrelami si zachytají dostatečne,ostatní při jejich nadměrném výskytu,už méně.Za velkými hejny makrel připlouvají tuňáci. Poslední dobou je téměř vždy vidíme lovit a je to podívaná neuvěřitelná.O loňské dovolené jsme byli přímo mezi nimi a byl zo masakr! Bohužel, nezbývá nic jiného, než zůstat pasivním divákem…(-:
    Zítra ráno odjíždíme na Sandoy právě za makrelami.Sám jsem zvědavý jak to tedy s nimi letos bude,ale když jsem tam byl v polovině července,tak tam hejna již byla a děti je nosily z přístavu běžně. Jak píše Sim.Lov makrel na jemné nářadí je krásná rybařina.Makrela je jeden sval a je to neskutečný bojovník! A nejen to.Je i krásnou a chutnou rybou. Vynikající grilovaná a uzená,ale nepřekonatelné pomazánky a konzervy z makrel,ty prostě nemají chybu. Tak tedy vzhůru na makrely!!

  4. Tak s tím úbytkem makrel jen souhlasím. Letos jsme se rozhodli vyrazit do Norska-Dolmoy v měsíci srpen, speciálně na makrely a to v období 24.8.-30.8.2018, kdy nejvíce se makrel podařilo nalovit pouze v jeden den. Jinak v dalších dnech to bylo do cca 7-10 za den. Jeden den jsme nezavadila ani o šupinu. Sem tam nějaká treska, Polák nebo mník.

  5. Štikáči u Honzy letos moc nešli. Byli jsme zvyklí na 10ks za vyjížďku, ale letos to bylo, tak 2ks za vyjížďku. Byli jsme sklamaní. Příští rok dáme Aukan.

  6. Letos v Korlinu (Kemp Ideal) přelom srpna a září makrely byly, ale ve srovnání třeba se stavem z před dvěma lety, tak jen zlomek toho množství. Naštěstí to ale na maso na mníky a štikáče stačilo, i do uzáku :-). Štikáči byli, jeden den za vyjížďku 23 ks.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Soroya » Březen 2018

Maledivy » Únor 2018

Madagaskar » Listopad 2017

Anketa

Využíváte slevové akce?

(50)
(125)
(42)

Nahrávání ... Nahrávání ...