Nápověda Naše další projekty:

Není treska jako treska

Tímto článkem bych vám chtěl objasnit určité zákonitosti u tresky obecné, které by Vám měli pomoci k úspěšnému lovu v Norsku. Každou zimu se vaří moře od Lofot po Soroya, kde se shlukují matečné tresky obecné tzv. Skrej, připravené k výtěru a založení další generace. Tyto ryby překonaly dlouhou cestu z Barentsova moře. Latinský název tohoto druhu je Gadus morhua. Norští vědci se domnívají, že v Norském moři žijí prakticky dva druhy tresky s jedním latinským názvem. Jednu tresku nazývají „Tažnou skrej“, která se dá u pobřeží ulovit hlavně v období tření a krátce po něm. Zbytek roku žije daleko na otevřeném moři a je pro místní rybáře s malými loďmi prakticky nedostupná. Vyskytuje se hlavně ve velkých hloubkách, proto má velmi světlou barvu kůže, která není zbarvena UV zářením.

neni_treska_jako_treska_2

 

Výskyt skrejí

Tyto matečné ryby vyrostou a žijí v Barentsově moři. Jedná se o velmi zdatné plavce, kteří při cestách za rozmnožováním a potravou urazí ročně tisíce kilometrů. V období tření můžeme tyto velké tresky ulovit prakticky po celém pobřeží Norska, ikdyž do středního a jižního Norska táhnou jen v menších počtech, ale jistá šance tu je. Pokud si chcete ulovit velkou tažnou tresku jeďte do oblasti Finnmark v březnu. Tam se dá úlovek Skreje opravdu garantovat.  U pobřeží ostrova Soroya máte největší šanci na ulovení tohoto giganta, který v období března běžně dosahuje váhy 30kg. Světový rekord tresky ulovené na Soroya měl 47.2kg. Při komerčním rybolovu do sítí, byli uloveni jedinci o váze 80kg a délce 2m. Takže šance na ulovení nového, světového rekordu na prut, jsou zde stále obrovské.

neni_treska_jako_treska_1

 

Tresky z fjordů

Dále tu máme druhý druh tresky, nazývaný pobřežní treska. Tato ryba nikam netáhne a žije u pobřeží prakticky celý rok. Tím, že se často vyskytuje i ve mělké vodě, tak je její kůže zbarvena UV paprsky do nádherných barev jako je zlatá, žlutohnědá, zelená s velkým počtem tmavých pigmentových skvrn. Pobřežní treska žije po celém pobřeží Norska od severu k jihu. Je přizpůsobena k životu na velmi malém prostoru. Byli pozorováni jedinci, kteří velmi často nikdy neopustili zátoku, kde se narodili. Mořští biologové vedou spor o existenci dvou druhů tresky obecné již více než 80let. Již od roku 1933 se vedou dohady o tom, zda by měli být definovány dva druhy tresky, či nikoli.

neni_treska_jako_treska_3

 

Rozdílná reprodukce

Tradiční biologická definice stejného rybího druhu říká, že se jedná o jeden druh, pokud spolu oba druhy mohou mít potomstvo. Zároveň však dodává, že ke křížení těchto dvou prakticky nedochází, což je způsobeno rozdílnou hustotou jiker. Barentsova treska klade jikry do velkých hloubek 80-120m, tyto vajíčka jsou těžší a klesnou ke dnu, kde mají největší šanci na vykulení a následné přežití. Naproti tomu pobřežní treska má jikry lehčí s nižší hustotou. Vytře se v mělčí vodě a její potomstvo žije po vykulení pelagicky u hladiny, kde hledá potravu. Právě v jikrách je geneticky zakódováno, jak bude žít potomek, zda ve velkých hlubinách na otevřeném moři, nebo v pobřežních fjordech.

neni_treska_jako_treska_4

 

Situace v Kanadě

Naši domněnku o rozdílném genetickém kódu našich tresek potvrdila i ekologická katastrofa u kanadských břehů, kde byla tamní populace tresky téměř vylovena do poslední. O práci tam prakticky přes noc přišlo desítky tisíc rybářů, který najednou neměli co chytat. Populace byla tak zdecimována, že ani za deset let, kdy byl vydán přísný zákaz rybolovu, se nedokázala obnovit ani z 10%. Účastnil jsem se projektu, kdy jsme chtěli Kanadě pomoci a přivezli jsme tam norský plůdek tresky. Toto dopadlo katastrofálně, všechny norské tresky uhynuly. Nebyly totiž geneticky přizpůsobeny pro život u kanadských břehů.

neni_treska_jako_treska_5

 

Baltská treska

Rovněž si myslím, že baltská treska je zcela jiný druh a v žádném případě ji nejde označit latinským názvem Gadus Morhua. Je to typická ryba Baltského moře, která je přizpůsobena na nízkou salinitu a má také zcela jiné růstové možnosti než norské tresky. Ve své migraci není nijak omezena, ale máme vypozorováno, že do Norského moře vůbec netáhne.

neni_treska_jako_treska_6

 

Autor: Michal Simčo a Kjetill S. Jacobsen

Foto: rybolovnorsko.cz a Norbert Stolarczyk

 

9 komentářů

  1. To jsou mi novinky, jsem ani netušil, ale má to svoji logiku. Velmi odborný článek, díky Michale!

  2. U pstruha obecného je situace, řekl bych, daleko zajímavější. Druh – Pstruh obecný má tři formy- chcete-li poddruhy. Forma mořská, forma jezerní a forma potoční. Zoologové přesto nespochybňují fakt, že se jedná o jeden druh. Taxonomie, tedy zařazení jedinců k určitému druhu, má svoje přísná pravidla, nanejvýš objektivní. U tresky obecné je to zcela stejné. Lokalita výskytu ani způsob života nejsou určující pro vznik nového druhu.

  3. Dobře sepsané, takto u sebe to dává nový rozměr. Mám rád takový články faktků a ne jen: „přijel jsem, nahodil jsem, chytil jsem…“ Supr Michale a spol!

  4. Díky za vaše reakce, jsem překvapen, že i takový, dá se říct „odborný“ článek Vás zaujal. Myslel jsem si, že zapadne bez sebemenší reakce. Vaše ohlasy jsou pro mě inspirací psát dál. Kupodivu je tento článek nejčtenější článek roku 2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Havoya

Maledivy

Poslední fotogalerie

Soroya » Červen 2017

Soroya » Únor 2017

Soroya » Červen 2016

Anketa

Navštěvujete srazy mořského rybolovu?

(3)
(19)
(83)

Nahrávání ... Nahrávání ...