Nápověda Doporučujeme:

O žralokovi 2/2

Ryba se nevzdává, zabere také a snaží se plout do strany a uniknout do hloubky. Bere to opravdu vážně a prut se nezadržitelně sklání. Rychle povoluji brzdu a nechám rybu  odplouvat. Když se zklidní a tah povolí, opět brzdu přitahuji a silou navíjí a to tak, že prut skloním a tím zmírním tah. V ten moment prudce uvolněnou šňůru navíjím a získám metr. Pak druhý a další.Ryba je již znatelně unavena, já také. Po chvíli je cítit, že ryba vyplouvá k hladině a asi 20 m od lodi se na hladině okulí. Hladina je černá a jen odlesky hvězd a světla z města a přístavu mihotají na mírných vlnách. Jak se ryba dostane k hladině jde pak vše již většinou rychle. Důležité je vytáhnout rybě silou hlavu z vody a co nejdéle jí nad vodou přidržet. Rybáři tomu říkají „nechat jí dejchnout“. To potom ryba dostane něco jako šok-nebo se lekne a většinou přestane urputně bojovat. Nebylo to tak ovšem s rybou naší. První kontakt s hladinou jí důkladně vyděsil a zase zamířila do strany a dolů do hlubin. Chtěla ale již jsem brzdu nepovolil a tak místo dolů plula do strany. Najednou mi nastal dosti velký problém.

o_zralokovi2_1

Konečně ryba na hladině

Ve směru kam ryba plula byla lodní lana, úpinky a úpony zadního stěžně, lana na ovládání plachet, provazový žebřík… prostě dosti významná překážka. Musel jsem rybu vrátit před záď, kde bylo relativně volno a dosti prostoru. Nedařilo se. Prut byl již opřen o lano úpinky a tak nezbylo než opět trochu povolit brzdu. Ryba ucítila menší odpor a chtěla odplouvat od lodi. Nechal jsem jí a tím jsem si zase dostal prut do aktivity. Této situace bylo nutno využít a tak jsem zase přitvrdil. Podařilo se rybu dostat opět k hladině. Ještě vidět nebyla ale úhel šňůry tomu nasvědčoval. To jsem jí bral již „na tvrdo“ a opravdu se podařilo vytáhnou její hlavu trochu z vody a přidržet jí nad hladinou. V ten moment se změnila  a nechala se přitahovat. Toho jsem využil a při napnuté šňůře jsem přendával prut podél boku lodi. Vždy jednu ruku za lano, přendat prut a zase postoupit a tak jsem se pomalu šinul ke schůdkám na střední palubu. Ryba byla relativně v klidu, žádný velký tah a plula při hladině (nabírala sílu k dalšímu boji-asi). Pár rukou se sice našlo-snaha pomoci ale prut jsem z ruky nedal. To se nedělá. Ještě dvakrát popostoupit a přendat prut, potom pomalu po schůdkách na střední palubu a je vyhráno.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Vylovení na palubu

Ryba… potom pomalu po schůdcích na střední palubu a je vyhráno. Také jsem si uvědomil, že jsem si dole v kajutě zapomněl sundat brýle a nyní mi dosti nebezpečně plandají na nose. Byl nejvyšší čas dát je někam do bezpečí. V ten čas jsem rybu  která nekladla již žádný odpor přitáhl k lodi. Na palubu  vylezl i Honza -strojník a mechanik lodi- a když zjistil stav věcí, rozsvítil obě velká světla nad střední palubou. Rázem bylo jako ve dne. Všichni na palubě se nakláněli přes zábradlí a společně jsme zjistili, že ten urputný bojovník je malý žralok asi 160 cm dlouhý. Když se ve vodě okulí, ukazuje své bílé bříško. Jinak je tmavo zelený a na hřbetě skoro černý. Žraloček se již zcela oddal osudu a pomalu proplouvá podél lodi sem a tam, co mu dovolí šňůra. Vedle mne se nakupili „diváci a ochotníci“ a pokoušeli se fotit tu nádhernou rybičku. Někteří si brali prut do ruky a nechali si dělat fotky co by „staří rybáři“ .To vše bylo docela v pohodě až na to, že po chvíli začaly debaty, jak dostat tu zubatou rybu z vody a jak jí zítra naporcovat a upravit. Nějak jsem ty řeči nebral vážně protože jsem  měl s rybou  úplně jiné úmysly.

o_zralokovi2_3

Ryba půjde zpět do vody

Když jsem viděl, že se někteří odvážlivci pokoušejí slézt dolů k hladině došlo mi, že začíná přituhovat. Povolil jsem opět brzdu a nechal žraloka odplout trochu dál od hladovců a nedočkavců. Jako když píchne do vos. Těch nadávek-nevybíravých- a i strkanice o prut nastala. Někdo dokonce donesl bidlo s hákem (co se používá při kotvení když náhodou spadne lano do vody) a že to do žraloka zasekne a vytáhne. Tak v ten moment se mi udělalo skoro zle a černo před očima. Velmi důrazně  jsem oznámil, že vytahování ryby není jejich starostí a že žralok zůstane ve vodě a že půjde zpátky k mamině. Zdálo se, že jsem si dovolil příliš. Nadávky a výhružky se změnily v běsnění a boj jednoho proti čtyřem o prut, o tu rybu, o to žrádlo co se na něj již všichni těšili – hovada -. Velmi brzy jsem zjistil že nemám šanci a tím pádem ani žraloček. Tak jsem začal přemýšlet jak to těm hajzlům překazit.

o_zralokovi2_2

Bitka o žraloka

Osud však zasáhl nejen v pravý čas ale i velmi důrazně. Honza a Viki – strojník a bocman. Honza vlít mezi ten chumel běsnících a řvoucích chlapů a začal to rozebírat-po svém. Koho popadl svejma  silnejma a chlupatejma prackama, ten letěl v kotrmelcích a zastavilo ho až zábradlí na protější straně  paluby. V pár vteřinách bylo po boji. Viki stál poblíž a úplně v klidu situaci kontroloval. Asi tuhle Honzovu činnost neviděl poprvé. Ještě jsem si všimnul, že má v ruce kudlu – a docela velkou -. Kdo by si myslel, že po takovém tvrdém zákroku bude klid … mýlil by se. Ti hladovci se nějak rozmnožili a zdálo se, že rvačka bude pokračovat. Honza zvedl ruku a přišel ke mě. Docela nasraně a nevěřícně povídá … Jirko to myslíš vážně, že ho pustíš ?!? A já v jeho hlase rozpoznal nejistotu, trochu výčitku a smutek také zmařenou naději na změnu v jídelníčku.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Agresivní rybožrouti

Chvilku si koukáme do vočí  a pak povídám… Honzo – pro rybáře v tichomoří je žralok posvátný jako kráva v Indii nebo Koala v Austrálii. Tohle je žraločí mimino a jeho máma plave teď někde poblíž a dívá se na nás (to jsem si již ale trochu vymýšlel). Jestli ho zabijem, už nikdy nikdo z týhle lodi do vody neskočí, aby si zaplaval. Ta jeho máma a rodina nám to vrátěj i s úrokama. Na palubě bylo hrobové ticho. Byly to pro všechny dosti šokující argumenty – leč ne na dlouho. Hladovci se opět vzpamatovali a schylovalo se k dalšímu souboji. Já byl však již rozhodnut. Jestli se ke mně někdo na metr přiblíží, hodím prut do moře.  (asi poletím za nim ale ke břehu to není tak daleko a do rána to na lodi vychladne … uvažuji ) Honza však odpor zlikvidoval když se mu v ruce objevil bejkovec. Nosil ho místo kudly když chodil na břeh. Viki se svou kudlou se postavil asi metr přede mne a povídá…. na lodi je zákon – kdo rybu chytí, ten také sám rozhodne, co se s ní udělá !!! A pak se obrátil ke mě a … Jirko poslední slovo ?!? Žralok zůstane ve vodě – já na to. Pak ještě Honza dodal…tady již není co řešit … a zůstal stát co byl.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Žralok je volný

Já požádal Vikiho aby slezl dolů a žraloka odřízl. Bylo vidět, že dosti nerad ale pomalu slézal po lanovém žebříku (používalo se ho k naloďování na člun při opouštění lodi a při návratu, i při koupání ) až k hladině. Já zatím přivedl rybu těsně k němu. Viki měl nůž v ruce a žralok byl úplně klidný jako by to tušil pomalu se přibližoval. Všichni opření o zábradlí již jen mlčky přihlíželi, někteří ještě fotili. Viki rukou ani nepohnul a jen nůž pevněji přidržel u šňůry. Žraloček byl volný. Za samé radosti udělal kotrmelec a ocasní ploutví -jako by mi zamával na rozloučenou a zmizel někde pod lodí. Plul k mamině a zase o něco moudřejší. Dosti jsem si oddechl (žralok asi víc) Začal jsem balit cajk a hladovci se klením pomalu rozcházeli. Honza i Viki se na mě ještě dosti vyčítavě podívali ale nic neřekli.

o_zralokovi2_4

Slušní lidi zvítězili

Druhý den ráno byly ještě nějaké dohady když se i zbytek posádky o mém „kousku“ dověděl. K mému nemalému potěšení to bylo tak 50 na 50. Ukázalo se, že jsou na palubě i slušný lidi co s mojim rozhodnutím souhlasili. Vznikla další přátelství a důvod pro další debaty. Noví přátelé chtěli vědět, kde a jak jsem přišel na to, že jsou žralocí posvátní -když je kde kdo na potkání zabíjí. A já vyprávěl… o tichomořských ostrovech, o první plavbě za rybama (a jak jsem celý lov problil…), jak to chodí mezi rybářema co loví pro rodinu a rybářema co přijedou lovit trofeje, vyprávěl o rybaření na útesech…. dalo by to na další povídku-asi-. Mohla by se jmenovat třeba Moje první ryba na tichomořských ostrovech- nebo První setkání se žralokem.. nebo Vzpomínky na opuštěný ráj. Tak třebas zase někdy. Dík za trpělivost.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Přejít na:

 

Autor: Jiří Ludvík

Foto: Jiří Ludvík

1 komentář

  1. Parádní dobrodružství a ty dobové kostýmy jen dokreslují fantastickou atmosféru. Na na příhěhu žraloka je vidět, jak se lidi umí změnit ve zvířata. Žralok patří do moře a ne na talíř!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Madagaskar » Listopad 2018

Madagaskar » Říjen 2018

Soroya » Březen 2018

Anketa

Využíváte slevové akce?

(68)
(165)
(48)

Nahrávání ... Nahrávání ...