Nápověda Doporučujeme:

Průmyslový mořský rybolov

Rybaření skýtalo tradiční zdroj obživy všem národům, které sídlily na mořských březích prakticky od nepaměti. S rozvojem moderních technologií však romantická představa bárek, brázdících příbřežní vody, musela ustoupit mohutným rybářským lodím, které brázdí světové oceány jako obrněné tanky. Drtivá většina všech světových úlovků je již od poloviny 20. století v rukou obřích nadnárodních společností, jejichž jediným cílem je zvýšit své vlastní zisky a to i za cenu budoucích ztrát. Vědci z několika světových univerzit pod vedením Wilfa Schwarze z University of British Columbia ve Vancouveru. Vědci analyzovali stav světových oceánů prostřednictvím přesných čísel o výlovech ryb v rozmezí let 1950–2005, která zadávali do svých matematických modelů. Zajímalo je nejen to, jaký podíl na snížení živočišné biomasy mají masivní výlovy, ale také to, jak na lov reagují jednotlivé oblasti světových oceánů a také jednotlivé druhy ryb.

prumyslovy_morsky_rybolov6

Neustálé vyhledávání nových lovišť

Průmyslový rybolov se podle jejich studie začal již od 50. let minulého století rozšiřovat z oblasti severního Atlantiku a západního Pacifiku jižním směrem rychlostí asi jeden šířkový stupeň za rok. Nejvyšší zatížení mají světové oceány podle všeho již za sebou – toho bylo dosaženo již na přelomu 80. a 90. let. V polovině 90. let bylo již pravidelně loveno na celé 1/3 plochy světových oceánů a 2/3 plochy oceánských šelfů. Posledními zbytky se tedy staly širé oceánské pustiny a špatně přístupné vody v okolí Arktidy a Antarktidy. A jak jsou na tom světové oceány dnes? Jedinou možností, jak světovou produkci alespoň udržet, že neustálé vyhledávání nových lovišť, což situaci jen zhoršuje. „Jestli se situace nezmění, můžeme v blízké budoucnosti čelit nejen nedostatku ryb na našich stolech, ale také zhroucení řady oceánských ekosystémů,“ podtrhuje už tak chmurnou vizi další z autorů studie Daniel Pauly.

prumyslovy_morsky_rybolov2

Z moře se využije téměř vše

Světový oceán disponuje ohromnými biologickými, minerálními a energetickými zdroji. Některých z těchto „darů moře“ člověk už odedávna užívá, další představují pro lidstvo perspektivu do budoucna. Od doby, kdy se lidé přesvědčili, že mořské organismy mohou být vhodnou potravou, začali lovit ryby, korýše, měkkýše, získávali z moře řasy apod. Kromě přímé potravy jsou však dnes tyto „dary moře“ zpracovávány různými průmyslovými odvětvími, využívány v medicíně, agrotechnice a jiných odvětvích. Během posledních několika desetiletí dodaly úlovky průmyslového rybolovu asi 16 % všech bílkovin obsažených ve stravě lidské populace.

prumyslovy_morsky_rybolov8

V roce 1990 největší pád

Největší část mořského průmyslového rybolovu se zaměřuje na produktivní šelfové a příbřežní oblasti. Nadměrný rybolov způsobuje, že je z populací odebíráno více dospělých jedinců, než je jich přirozená míra reprodukce, což snižuje jak celkovou početnost ryb, tak i maximální úroveň dlouhodobě udržitelného rybolovu. Intenzivní rybolov se uskutečňuje sice jen v jedné čtvrtině Světového oceánu, ale i tak např. v roce 1990 poklesl celkový světový úlovek obchodního rybolovu o více než 4 mil. tun. Byl to první významný pád světového úlovku ryb od roku 1972. Existuje množství důkazů o přelovení a dokonce i o zhroucení rybolovu, přes 30% všech rybích populací je silně zdecimováno a dalších minimálně 40 % je lovena na hranici možnosti.

prumyslovy_morsky_rybolov7

Ohrožené druhy

Mezi ulovenými rybami jsou v popředí sledi a ančovičky, dále tresky, makrely, tuňáci, mečouni a ostatní druhy velkých ryb. Velkým problémem jsou tzv. vedlejší úlovky, což jsou všechny mořské organismy, které jsou uloveny rybáři neplánovaně během lovu některého ekonomicky významného druhu, a obvykle nejsou využity (zhruba 25 % veškerého úlovku, cca 25 mil. tun ročně). Vedlejší úlovky zahrnují nejen ryby, ale i ptáky, mořské želvy, žraloky i delfíny.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Lov velryb

Důležité místo mezi živými zdroji oceánu zaujímají kromě ryb i mořští savci, především pak kytovci. Jejich výlov probíhal odedávna a již na konci 19. století nabyl průmyslových rozměrů. V 60. letech 20. století tento lov dosáhl maximálních rozměrů (asi 65 tisíc kusů ročně o celkové hmotnosti 2,5 – 3 mil. tun). To vedlo k prudkému poklesu početního stavu velryb. Mezinárodní velrybářská komise (IWC), založená 1946, aby regulovala lov velryb a velkých savců, vydala v roce 1986 zákaz komerčního lovu velryb. Tento zákaz však obcházejí Japonsko a Island, komerční lov provozuje i Norsko. To se však hájí tím, že lov velryb zaměřuje hlavně na druhy, které již v moři nemají přirozeného nepřítele, tudíž je nutné jejich stavy redukovat, aby byla zachována křehká rovnováha. Lov velryb (hvalfangst) je v Norsku realitou. Velrybí maso (hvalkjott), jehož prodej je na území Evropské unie zakázán, se prodává v každém supermarketu i na rybích trzích. Pro Nory představuje tradiční pochoutku a nemíní se ho vzdát. Ekonomickým důvodem je „přemnožení“ některých druhů velryb, které se neživí planktonem, ale rybami a korýši, takže snižují výlovky komerčně zajímavých ryb, jako jsou tresky, sledi a lososi. Proto se v Norsku loví „rybožravé“ druhy, většinou v létě, kdy je málo ryb. Zastánci lovu se hájí tím, že dodržují zákonem stanovené kvóty, jimiž je udržována „přirozená rovnováha mezi počtem ryb a velryb“, a pomáhají rybářskému průmyslu.

prumyslovy_morsky_rybolov1

Situace v Norsku

Mořský rybolov má v Norsku dlouhou tradici. Čím více na sever, tím je ryb více. Rybářská flotila pro průmyslový rybolov čítá téměř 7 tisíc lodí. Celoročně se loví zejména treska obecná (Gadus morhua, Torsk), treska tmavá (Pollachius virens, Sei), treska pollack (Pollachius pollachius, Lyr), treska skvrnitá (Melanogrammus aeglefinus) a treska brosme (Brosme brosme); dále halibut (Hippoglossus sp.), losos atlantský (Salmo salar, Laks; dnes chovaný v sádkách), makrela (Scomber scombrus, Makrel) a mnoho dalších. Výlov některých druhů je omezen, například sleďů se smí odlovit jen 15 % odhadované populace. Rybářské náčiní má prakticky každá norská rodina. K rybolovu na „sladkých vodách“ je nutné zakoupit rybářský lístek, např. na poštách (cca 100 NOK), a přímo v revírech povolenku, která se prodává mj. v turistických informačních kancelářích a prodejnách rybářských a sportovních potřeb . V ceně pronájmu chatky na pobřeží bývá i motorový člun. Každá loď musí mít označeného „kapitána“, který ručí za loď i posádku a musí být střízlivý (pokuty jsou vysoké). V Norsku je zakázáno používat živou návnadu. Krabi se loví do klecí. Za odlivu se sbírají slávky jedlé.

prumyslovy_morsky_rybolov5

Autor: Tomáš Vykoupil a Michal Simčo

Foto: www.rybolovnorsko.cz

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Soroya » Březen 2019

Maledivy » Únor 2019

Madagaskar » Listopad 2018

Anketa

Jaký způsob lovu v Norsku preferujete?

(173)
(62)
(107)
(54)

Nahrávání ... Nahrávání ...