Nápověda Doporučujeme:

Přívlač vs. Pilkrování 1/2

V komunitě norských rybářů občas propukne spor o to, co je vlastně lepší – pilkrování nebo přívlač? Na dalších řádcích budu mluvit o tom, co naprostá většina návštěvníků tohoto fóra zná, ale pořád se zde objevují noví, kteří shánějí informace. Měli bychom si asi nejdřív říct, co je vlastně co. Už vidím, jak si teď mnozí klepou na čelo, protože základní rozdíl je přece jasný. Ovšem v mnoha případech se rozdíly v obou technikách lovu hodně stírají: při pilkrování může loď unášet proud a vítr a proto rychle driftuje, takže se to už velmi blíží hlubinné přívlači. Stejně tak při vláčení nemusíme nástrahu jenom odhazovat a pak navíjet. Velmi často (a často i s velkým úspěchem) ji pouze spouštíme pod loď až ke dnu a pak přitahujeme a znovu necháme klesat. Tahle kolmá přívlač je už hodně podobná technice pilkrování.

IMG_2206-1280x917

Medialní masáž

Asi se shodneme, že základní rozdíl v obou metodách je především v používaném vybavení. Klasický přívlačák, dobrý smekací naviják, tenká šňůra a odpovídající nástraha na jedné straně, speciální pilkrovací pruty konstruované pro velké zátěže, osazené multiplikátory s mnohem pevnější šňůrou a k tomu těžké nástrahy na straně druhé. Mám pocit, že pokud člověk sleduje rybářské časopisy, internet, různé rybářské publikace a občas se mu dostane do ruky i nějaké to DVD, nabude dojmu, že chytání v moři rovná se pilkrování. Také v rybářských prodejnách se to potřebným sortimentem jen hemží, a tak je otázka, jestli nejde trochu o reklamní a obchodní trik, podporovaný v médiích mnoha profesionálními rybáři, kteří loví pod tou či onou světovou značkou. A „norští“ nováčci, kteří hltají všechny informace, jen vrtí hlavami nad obsahem svých peněžek, když počítají, co všechno by si zaručeně měli na svou první severskou výpravu pořídit.

FB_IMG_1474156753870

Jedu přece chytat velké ryby!

Je zřejmé, že tu chci hájit zájmy přívlače. I já, když jsem někdy před 16 lety vyrážel do Norska poprvé, okouzlen vyprávěním kamarádů, kteří už v tom ráji byli, užaslý nad jejich fotografiemi a videem, nevydržel a nakoupil kde co. Mnohé z doporučovaných a proto pochopitelně koupených nástrah dodnes odpočívají v pokoji na dně rybářských krabiček. Pilkrovací prut s multiplikátorem byl tehdy zaplať pánbůh nad mé možnosti, tak jsem nekoupil první pitomost, ale u známého škemral tak dlouho, až mi půjčil svůj. Měl ho i se šňůrou – tehdy velmi drahou novinkou – a po 5 metrech na ní měl vyvázané různobarevné bavlnky, protože multiplikátory s počítadly prakticky nebyly a pokud ano, stály moc peněz. Vše jsem doplnil novým tvrdším přívlačovým prutem (jedu přece chytat velké ryby!) a krásným celokovovým navijákem v mořském provedení. Když to hodnotím zpětně, tak ten naviják byl tehdy jediná skutečně rozumná investice. Vydržel při běžné údržbě řadu let mořské dřiny, po generálce jsem ho už radši nechal ve sladkovodním důchodu, ale myslím, že jeho život na penzi bude ještě dlouhý.

IMG_2207-1280x960

Omezené možnosti testování

Nachytal jsem spoustu ryb, ale pilkr přitom většinu času stál opřený v lodi, přivezl si spoustu zážitků a můj rybářský kompas zůstal asi už navždy otočený na sever. A od té doby jezdím pravidelně a taky svůj „vercajk“ trochu zjemňuji, čímž si naopak zesiluji zážitky z rybařiny. Dneska chytám nejraději na přívlačák 2,7 m pro odhozovou zátěž 40 – 60g. Ovšem pozor, tohle značení je velmi velmi orientační. Kdo měl možnost odzkoušet si vícero stejně označených prutů různých značek, ví, že se můžou velmi výrazně lišit – může to být neklidná „hadice“, stejně jako zbytečný tvrďák. V prodejně máte jen omezené možnosti testování, nejlepší je osahat si pruty přímo v akci třeba u známých a kamarádů a vybrat si, jak co komu sedne do ruky. Mám i jeden proutek ještě měkčí, koupený před lety v bazaru, a kupodivu jsem na něj vytáhl své nejlepší ryby, k tomu jeden tvrdší pro těžkou přívlač či chytání na „maso“. Všechno samozřejmě dvoudílné děličky, teleskopům bych se raději vyhnul, akce prutu není tak plynulá. Není třeba hned sáhnout po nejlepších modelech vyhlášených firem, ale je dobře se vyhnout i podivným „rádobyznačkám“. Pořád zbude při dnešní bohaté nabídce obrovský výběr ve střední třídě, kde za cenu tak od patnácti stovek seženete dobrý prut s kvalitními očky, který vám bude léta dobře sloužit.

2-12

Šetřit se nevyplácí

Podobně je to s navijáky. Nenechte se okouzlit počtem ložisek, protože důležitých ložisek je jen pár a to hlavní – z hlediska toho, že při nízké kvalitě zpravidla odejde jako první – je na rolničce překlapěče (kde by sice stačilo bezproblémové bronzové pouzdro, ale výrobci v honbě za počtem ložisek jimi osadí kde co). Když vám tohle ložisko po 3 dnech chytání ve slané vodě definitivně zarezne tak, že už s ním nepohnete, hrozí poškození šňůry. Takže tady je než počet mnohem důležitější kvalita, ale to v obchodě nepoznáte. Dejte proto raději na doporučení někoho, kde už s nějakým typem něco odchytal a je spokojen. V tomhle se prostě nevyplatí šetřit, dobrá a citlivá brzda a celková kvalita, spolehlivost a životnost je rozhodující, protože naviják je určitě v celé sestavě její nejnamáhanější součástí. Zkrátka jako prut byste mohli klidně použít i starý plný laminát, ale nějaký „bakelitový“ roláček by se vám asi na první slušné rybě rozsypal pod rukama.

P9120443

Můžete experimentovat!

Vláčecích nástrah je nepřeberné množství. Na různých jigových hlavičkách můžete testovat gumy všech provedení, velikostí a barev, můžete experimentovat se zatíženými woblery, s těžkými plandavkami, lehčími giant heady či magickými oky, můžete nasadit různě tvarované kovové pilkříky. Používám škálu od cca 25 do 120 g, přičemž středové gramáže jsou nejčastější. Někdy se i těm velkým rybám chce jen do drobných nástrah, jindy je to naopak, někdy to jde lépe na gumy, jindy na „železo, někdy hraje roli barva nástrahy, jindy je to rybám šuma fuk a vezmou všechno. Pro mě jsou klasikou, která málokdy selže, tradiční stříbrné pilkiny 40 až 80 g, ale znám další rybáře, co nachytají krásné ryby a přísahali by na modrou atd. Hlavně si nedělejte zbytečné zásoby – když vám to šlo vloni na červenou, určitě to rok nato na stejném místě a ve stejný čas půjde na něco úplně jiného a těch 10 kilo červených nástrah budete vztekle otloukat kladivem, abyste z nich dostali barvu.

IMG_3557

15kg, 22kg, 39kg, 51kg nebo 67kg?

V posledních letech používám téměř vždy návazec z monofilu, na který vyvazuji tak půl metru až metr nad koncovou nástrahu na krátký boční návazec jedno „dráždítko“ – někdy maličkou gumovou rybku, nebo twister, jindy obyčejné peříčko, či streamer, spolehlivá je tradiční norská paprika, čili legendární gumimakk, napodobující smáčka. Nezapomínejte na kvalitní háčky, karabiny, kroužky a obratlíky, ale zase pozor, aby tyhle drobnosti nebyly zbytečně předimenzované. Nač je karabina s testovanou pevností 25 kg na šňůře s pevností poloviční (a v praxi většinou mnohem menší, než se píše na obalu)? A vlastní pletenky? Když řeknete že používáte tzv. dvanáctku či patnáctku a že není problém na to vytáhnout ryby o velikosti přes metr, nebo chcete-li, třeba kolem 15 kg, tak to občas vzbudí hodně vášní. Argument, že přece jedu za velkými rybami, tak tam musím mít aspoň třicetitikilovou šňůru, není podle mého na místě. Silná šňůra znamená horší odhoz, špatně řeže vodu, nástraha pomalu propadává a musí proto být těžší, což zase vyžaduje silnější prut atd.

IMG_3082-1

Prut ohnutý do pravého úhlu

Každý prut má konstrukčně danou akci a tedy určitou sílu, kterou je schopen vyvinout a přenést přes šňůru na rybu. Lze si udělat i malý domácí experiment: vemte nějaký svůj běžný prut s pořádným vlascem a zkoušejte s ním od země zdvihat závaží. Postupně přidávejte zátěž, až bude prut ohnutý do pravého úhlu. Pak si zvažte zátěž a budete asi překvapeni, že její hmotnost je mnohem menší, než deklarovaná pevnost běžných vlasců. Možná tak chytáte se zbytečně silnými vlasci či šňůrami, prut už prostě dál nedokáže větší sílu vyvinout a můžete ho jen přetížit a hrozí pak prasknutí i toho sebelepšího materiálu. To samozřejmě platí pro klasické pruty, pilkrovací jsou konstruovány trochu jinak a ohnutí do pravého úhlu asi nedocílíte. Ale i tady se dá určitě zjemnit a se slabší šňůrou můžete při stejném efektu použít lehčí zátěže. Kdo někdy trhal na hloubce třeba 60 m „obyčejnou“ vláčkařskou šňůru a ví, jakou to dá práci, dá mi jistě za pravdu, že 3–4 násobná pevnost na pilkrovací sestavě musí stačit. Skutečně extrémní pevnosti jsou už pro ty, kteří se cíleně zaměřují na gigantické ryby, což v Norsku v zásadě znamená hlavně na halibuta.

IMG_3461

Přejít na:

 

Autor: Zdeněk Procházka

Foto: Zdeněk Procházka

 

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Madagaskar » Listopad 2018

Madagaskar » Říjen 2018

Soroya » Březen 2018

Anketa

Využíváte slevové akce?

(68)
(177)
(51)

Nahrávání ... Nahrávání ...